MEZINÁRODNÍ SPORY
Podporujeme exportéry

MEZINÁRODNÍ SPORY

Třetí díl seriálu o zákulisí mezinárodního obchodu

Vážení přátelé,

ve spolupráci s advokátní kanceláří Squire Patton Boggs jsme pro vás připravili seriál, ve kterém chceme postupně představit příležitosti, podmínky, rizika a řadu dalších důležitých informací, které se vám mohou v mezinárodním obchodu hodit. Pokud by Vás nějaké téma zajímalo, napište nám a v některém z dalších dílů se mu můžeme také věnovat.

V tomto dílu vám Vladimír Polách a Tamara Korešová stručně představí problematiku uznávání a výkonu cizích soudních rozsudků v obchodních sporech a související novinky v mezinárodní právní regulaci.

Jak vymáhat rozsudky cizích států

Riziko sporů je nežádoucí, avšak v praxi čas od času nedílnou součástí obchodních transakcí. V mezinárodním obchodu jsou složitější právě o mezinárodní prvek, který často významně ovlivňuje vymahatelnost práv jednotlivých účastníků. Významným faktorem ovlivňujícím reálnou vymahatelnost práv exportérů je výkon, jinými slovy exekuce, rozsudků vydaných soudem cizího státu (výkon arbitrážních nálezů se řídí odlišnou právní úpravou, která není předmětem tohoto článku).

Z pohledu vykonatelnosti rozsudků lze z české perspektivy státy zjednodušeně rozdělit na členské státy Evropské unie a tzv. „třetí země“ stojící mimo EU. Základní rozdíl z hlediska výkonu rozsudků spočívá v tom, že rozsudky vydané členským státem Evropské unie lze poměrně jednoduše a efektivně vykonat v jiném členském státě Evropské unie podle jasně daných pravidel.

Výkon rozsudků ze třetích zemí ve členském státě Evropské unie – a vice-versa – je naopak podstatně složitější. Ve většině případů se výkon takových rozsudků dosud řídil dvoustrannými mezinárodními úmluvami o právní pomoci, případně pouze národní úpravou výkonu cizích rozsudků v daném státě výkonu (pokud žádná úmluva mezi dotčenými státy neexistuje). V tomto režimu dosud v řadě zemí bývá nezbytné absolvovat nejprve tzv. proces uznání rozsudku a následně navazující proces výkonu rozsudku, což je časově a finančně náročné. V obou fázích mají státy obvykle řadu důvodů, pro které mohou odmítnout uznání rozsudku nebo jeho výkon. Příslušné důvody jsou zhusta formulovány velmi obecně, takže v praxi mohou i relativně méně významné procesní otázky sloužit jako argument pro odepření uznání a výkonu rozsudku. Národní stát má fakticky poměrně velký prostor chránit své občany a společnosti před hrozbou výkonu, resp. exekuce cizího rozsudku vydaných mimo Evropskou unii, a naopak.

Tyto komplikace chce redukovat nově sjednaná Úmluva o uznání a výkonu cizích soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech („Úmluva“), která je v současné době již více než měsíc otevřena státům k ratifikaci. Úmluva byla přijata na půdě Haagské konference pro mezinárodní právo soukromé, což je důležitá mezinárodní organizace s více než 80 členskými státy, mezi které patří mimo evropských států například Spojené státy americké, Kanada, řada států latinské Ameriky, bývalé státy Sovětského svazu, Indie nebo Čína.

Úmluvou se bude řídit uznání a výkon rozsudků vydaných ve věcech týkajících se obchodních transakcí, například spory z kupních smluv, distribučních smluv, smluv o dílo, nebo smluv o poskytování služeb. Z její působnosti jsou vyloučeny rozsudky ve věcech práva duševního vlastnictví, rodinného práva, dědictví, ochrany osobnosti, anebo ochrany hospodářské soutěže, které často mají v rámci národních právních řádů speciální právní režim.

Jaké výhody Úmluva pro podnikatelskou praxi přináší?

• zavazuje státy k prakticky automatickému uznávání rozsudků vydaných jiným smluvním státem Úmluvy (principiálně by měly rovnou přistoupit k fázi řízení o výkonu rozsudku – tedy části, ve které se podnikatelé budou přímo domáhat uspokojení svých nároků a pohledávek přisouzených příslušným cizím rozsudkem).

• řeší aktuální roztříštěnost dvoustranných mezinárodních úmluv nebo národních úprav a podřizuje výkon rozsudků mezinárodně unifikovanému katalogu procesních pravidel.

• sjednotí důvody, pro které bude smluvní stát Úmluvy oprávněn odmítnout vykonat rozsudek jiného smluvního státu Úmluvy (v zásadě půjde pouze o závažná procesní pochybení v řízení, či výhrada veřejného pořádku chránící právně zásadní pravidla společenského zřízení dotčeného státu).

Úmluva bude nabývat účinnosti postupně tak, jak k ní budou jednotlivé státy přistupovat. Pokud dojde k přistoupení velkých a obchodně významných států, včetně USA, Číny a Ruska, bude Úmluva představovat významný nástroj zvyšující právní jistotu v oblasti mezinárodního obchodu a vzroste její praktický význam.

V příštím díle se bude Veronika Vaněčková ze Squire Patton Boggs věnovat Brexitu a jeho možným důsledkům na Váš byznys. Zároveň se budeme se těšit na Vaše návrhy témat.

Vydává Agentura Helas

Archiv zpravodajů

© code&design VosK 2013