Tato analýza byla zpracována poradenskou společností NSG Morison, která je partnerem a auditorem projektu Exportní cena DHL UniCredit pod záštitou vládní agentury CzechTrade. Analýza byla vyhodnocena na základě dotazníku sčítajícího 37 otázek. Časové období sběru dotazníků: 10.10.-20.11. 2014.
Respondenti: 68 exportních firem, které byly přihlášeny do Exportní ceny. Některé otázky byly rozšířeny o respondenty interních kontaktů NSG Morison.
Stabilní versus nestabilní trhy
Největším exportním trhem pro české exportéry je i letošním roce Německo. Až pro 2 z 5 exportérů tento trh nejdůležitějším. Následným trhem je Rusko, Slovensko, Rakousko a Polsko. Největším odbytištěm je celá EU, nicméně do vzdálenějších zemí mimo Evropu exportuje až 40% dotazovaných českých exportérů.
Bohužel celkově se současná situace na Ukrajině dotýká 48 % exportérů – a to některých výrazně, některých jen okrajově, nepřímo či již vědí, že dopadu budou čelit v roce 2015. Z tohoto důvodu poklesla exportní příležitost Ruska, které se dostalo v roce 2013 na první místo a přeskočilo Německo. Avšak letos se opět díky nejisté situaci v Rusko řadí Německo jako největší exportní příležitost pro české exportéry. Rusko zatím dle predikce exportérů zůstane exportně, ale i investičně pozadu i v roce 2015. Nestabilita na středním východě nebo střet mezi Ukrajinou a Ruskem představuje hrozbu skoro u poloviny dotázaných exportérů. Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem je pro firmy je momentálně mnohem větším problémem než nestabilita blízkovýchodního regionu, což je ovlivněno vyšší orientací českých exportérů na nejbližší trhy.
Druhou polovinu exportérů tento konflikt neovlivňuje a pouze pro 6% firem představují tyto světové a ekonomické situace příležitost.
Exportní země
Ve srovnání s minulými lety poklesl export do zemí mimo EU. Největší relativní pokles exportu byl zaznamenán v Jižní Americe a Rusku a zemích bývalého Sovětského svazu.
Je pro vás setkávání s podobnými exportéry, jako jste vy, přínosem?
Setkávání exportérů však zatím nepřináší potřebný efekt. 53% uvedlo, že vzájemné setkání zatím nepřineslo kýžený efekt. Je zde náznak obavy z konkurence či nedokáží si představit, jak přesně by dané české země měly v zahraničí spolupracovat.
Analýza zahraničního trhu a externí pomoci
Exportéři si již však začínají uvědomovat nutnost optimalizace. Ze vzorku respondentů více jak třetina uvedla, že již využívá potřebné optimalizační nástroje při svém podnikání.
Jak se podle Vašeho názoru, změnil objem exportu Vaší firmy za posledních 12 měsíců? V letošním roce výrazně ubylo exportérů, kterým v posledních 12 měsících ubyl export.
Exportní cíle
Avšak
= což znamená, že celkem skoro polovina exportních firem není schopna kvůli financím dále expandovat.
Nevyužití externích zdrojů
Proto ne zrovna optimistickým zjištěním je, že firmy nevyužívají externí ch finančních zdrojů při expanzi na zahraniční trhy.
Což se jeví jako značné mínus pro exportéry, jelikož objem exportu má stoupající tendenci.
80% firem v posledních letech zaznamenalo v exportním objemu poskytovaných služeb nárůst ! a 19,4% minimálně stabilitu.
Naši exportéři jsou velice flexibilní a pružní požadavkům daného trhu, celkem 98,5% by byli ochotni přizpůsobit svůj produkt a/nebo balení tak, aby lépe vyhověl požadavkům zahraničního trhu. Exportní náklady na zahraniční trhy jsou vyvážené. 50% exportérů uvádí, že jejich přeprava produktu do exportních zemí je poněkud více nákladná nebo dokonce velice nákladná. Druhá polovina exportérů uvádí, že jejich doprava není příliš nákladná.
Pobočky
Mají naše výrobky ve světě konkurenci?
Exportéři své produkty a výrobky charakterizují jako produkt, který má z
Byla pro vás přínosná nějaká česká instituce při sjednávání exportu?
Téměř polovina exportérů se s určitými překážkami již někdy setkala. Mezi nejčastěji jmenovanými je byrokracie, tudíž následná pomalost vyřizování potřeb exportérů (např. vstup na veletrh, zvací dopisy,atd.) a určitá neznalost jednotlivých specifik daného trhu a požadavku exportéra. Například neznalost specifik zdravotního sektoru, problémy s proclíváním, počáteční problémy s pojištěním aj. Avšak nedá se říci, že jde o zcela zásadní překážky, spíše specifické, netýkající se velkého počtu firem.
Nejčastěji uvedené překážky exportních firem s českými institucemi u nás:
1 Byrokracie a tudíž pomalost českých institutů (např. při domlouvání na účasti na veletrhu, atd.)
2 Sankce EU
3 Drahé dopravné
4 Aktivnější podpora větších firem na úkor firem menších
5 Absence mezinárodní dohody mezi ČR a zeměmi našich i potenciálních partnerů o fytosanitárních podmínkách exportu
6 Neznalost specifického prostředí - např. zdravotní sektor
7 Komplikace s proclíváním
8 Uvěrová politika, banky, EGAP
9 Malá podpora MSP, zejména v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví
10 Velké požadavky ministerstva ŽP, nepochopení finančního úřadu při uplatňování slev na dani za výzkum a rozvoj
Překážky s institucemi v místech, kde firmy exportují
Exportní překážky
Odbornost, jazyková vybavenost a ochota jít pracovat do zahraničí je stále velkým problémem.
Více jak 85% podniků obdrželo někdy nevyžádanou poptávku po zboží od zahraničních firem, z toho 31% dokonce mnoho již mnoho poptávek.
86,3 % firem se domnívá, že je také nutná marketingová komunikace na příslušném trhu, nicméně z tohoto počtu 46% si je vědoma, že nejsou v této oblasti moc aktivní a uvědomují své rezervy. 13,6 % firem se domnívá, že na zahraničním trhu není nutno či jen minimálně marketingově komunikovat.
Velký počet firem, přes 79 % disponuje na své nabízené služby mezinárodně uznávaný certifikát. 83% firem se také domnívá, že jsou připraveny se aktivně zapojit do výběrových řízení v zahraniční. Formou subdodávek je dokonce připraveno se do exportu služeb připojit přes 89 % dotazovaných firem.
Největší bariéry při exportu – co nejvíce trápí české exportéry
(Abecední pořadí)
Byrokracii, zdlouhavá administrativa, trvalé zvyšování nákladů vyvolaných národní a evropskou byrokracií
Clo, celní předpisy
EU sankce
Chybějící podporu určených institucí
kapacita vlastní výroby
Konkurence v dané zemi – převážně čínských výrobků
Nákladná prezentace produktů v zahraničí
Nedostatek informací
Nedostatek kontaktu z našimi zahraničními partnery v daných zemích
Nedostatek kvalifikovaných našich lidí, jazyk. vybavenost nižších pozic, vhodní distributoři s dostatečnou specializací
Nedůvěra v české výrobky
Neznalost požadavků zahraničních firem a složitost při získávání zakázek pro zahraniční firmy
Obtížný přístup k zahraničním poptávkám
Plnění předpisů evropských norem v míře větší než požadované evropskou legislativou
Pojištění partnera proti neplacení
Registrace v jednotlivých zemích
Roztříštěnost vládních i privátních organizací proexportně orientovaných
Tarifní překážky v zemích dovozců
Trvalé zvyšování nákladů vyvolaných národní a evropskou byrokracií
Upřednostňování lokálních dodavatelů odběrateli
Variabilita měnových kurzů
Vlastní schopnosti
Zakládání poboček v zahraničí
Jaké změny by uvítali exportéři v exportní politice
Exportéři nejvíce uvítají:
VŠESTRANOU PODPORU MALÝM EXPORNÍM FIRMÁM OD STÁTU
(podpora nejen velkých, ale i MSP- např. zajistit jištění úvěrů pro střední firmy, pomoc při prověřování obchodních partnerů,podpora exportu mimo EU, legislativní a celková podpora Českého státu, Větší angažovanost českých zastupitelstev v zahraničí, větší zastoupení Czech Trade, zapojení českých zastupitelských úřadů do zveřejňování zahraničních poptávek, Zlepšit spolupráci MZV a MPO
NUTNO se zaměřit na:
PROPAGACI CR - HRDOST,REPUTACE, PROPAGACE výrobků. Podpora výrobků „Czech made = excelent product“ „made in Czech Republic“, s tím spojenou propagací nejen velkých, ale i malých a středních výrobců, větší možnost účasti na specializovaných výstavách a mezinárodních konferencích. S tímto je spojena: nutnost kvalifikovaných zaměstnanců, kvalita balení, rychlost dodávek, apod
BYROKRACII a tudíž i náklady a následné ceny. (trvalé snižování byrokratické zátěže a z toho plynoucích nákladů)
NAKLADY a tudíž následné snížení CENY. Stanovit minimální ceny, aby nedocházelo k cenovým soubojům, efektivnější využití financí na dotace
KOMUNIKACI (marketingová, elektronická komunikace, komunikace s partnery v zahraničí, atd.)
Jaké změny v daňových předpisech by zavedli exportéři, kdyby k tomu měli pravomoc?
(abecední pořadí)
ANALÝZU ZPRACOVÁVALA:
Radka Prachařová, radka.pracharova@nsgmorison.cz, NSG Morison Independent Member of Morison International