ANALÝZA ČESKÉHO EXPORTÉRA 2014

Tato analýza byla zpracována poradenskou společností NSG Morison, která je partnerem a auditorem projektu Exportní cena DHL UniCredit pod záštitou vládní agentury CzechTrade. Analýza byla vyhodnocena na základě dotazníku sčítajícího 37 otázek. Časové období sběru dotazníků: 10.10.-20.11. 2014.

Respondenti: 68 exportních firem, které byly přihlášeny do Exportní ceny. Některé otázky byly rozšířeny o respondenty interních kontaktů NSG Morison.

Stabilní versus nestabilní trhy
Největším exportním trhem pro české exportéry je i letošním roce Německo. Až pro 2 z 5 exportérů tento trh nejdůležitějším. Následným trhem je Rusko, Slovensko, Rakousko a Polsko. Největším odbytištěm je celá EU, nicméně do vzdálenějších zemí mimo Evropu exportuje až 40% dotazovaných českých exportérů.

Bohužel celkově se současná situace na Ukrajině dotýká 48 % exportérů – a to některých výrazně, některých jen okrajově, nepřímo či již vědí, že dopadu budou čelit v roce 2015. Z tohoto důvodu poklesla exportní příležitost Ruska, které se dostalo v roce 2013 na první místo a přeskočilo Německo. Avšak letos se opět díky nejisté situaci v Rusko řadí Německo jako největší exportní příležitost pro české exportéry. Rusko zatím dle predikce exportérů zůstane exportně, ale i investičně pozadu i v roce 2015. Nestabilita na středním východě nebo střet mezi Ukrajinou a Ruskem představuje hrozbu skoro u poloviny dotázaných exportérů. Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem je pro firmy je momentálně mnohem větším problémem než nestabilita blízkovýchodního regionu, což je ovlivněno vyšší orientací českých exportérů na nejbližší trhy.

Druhou polovinu exportérů tento konflikt neovlivňuje a pouze pro 6% firem představují tyto světové a ekonomické situace příležitost.

Exportní země
Ve srovnání s minulými lety poklesl export do zemí mimo EU. Největší relativní pokles exportu byl zaznamenán v Jižní Americe a Rusku a zemích bývalého Sovětského svazu.

Je pro vás setkávání s podobnými exportéry, jako jste vy, přínosem?

• 91% exportérů kvituje důležitost setkávání se s jinými exportéry
• 37 % z nich to vidí jako dokonce jako velkou nutnost.

Setkávání exportérů však zatím nepřináší potřebný efekt. 53% uvedlo, že vzájemné setkání zatím nepřineslo kýžený efekt. Je zde náznak obavy z konkurence či nedokáží si představit, jak přesně by dané české země měly v zahraničí spolupracovat.

• 55% exportérů se setkává na trzích kde působí i s jinými českými firmami, které tam mají zastoupení. Dalších 24% se potkává s ostatními jen výjimečně
• Z tohoto celkového množství 37,7 % již navázalo, alespoň občas nějakou spolupráci
• 26% nikoli, jelikož se jedná o přímou konkurenci
• 20 % českých exportérů se s jinými českými firmami na zahraničním trhu nepotkává

Analýza zahraničního trhu a externí pomoci

• 64,7 % exportérů si nechalo zpracovat analýzu zahraničního trhu před vstupem na daný trh. Přesto však 60% exportérů při vstupu na zahraniční trh nemělo na místních trzích potřebné kontakty či nedisponovali referencemi z domácího trhu pro globální zákazníky
• Mnohem překvapivým zjištěním je, že 77,9% firem by šlo do rozvojových či rizikových zemí, kdyby jim někdo pomohl s kontakty.
• Skoro 82 % českých exportérů nespolupracuje v zahraničí s českými poradci. Pokud ano, jde spíše o spolupráci s velvyslanectvím, CzechTrade a jinými organizacemi, než s jinými ryze poradenskými firmami, které by jim dokázaly například pomoci prostřednictvím svých poradenských asociací v dané zemi, či jim být nápomocni při transfer principu a celkové optimalizaci.

Exportéři si již však začínají uvědomovat nutnost optimalizace. Ze vzorku respondentů více jak třetina uvedla, že již využívá potřebné optimalizační nástroje při svém podnikání.

Jak se podle Vašeho názoru, změnil objem exportu Vaší firmy za posledních 12 měsíců? V letošním roce výrazně ubylo exportérů, kterým v posledních 12 měsících ubyl export.

Exportní cíle

• 48% chce setrvat v konstantním exportu.
• 51,5% exportérů má exportní cíle na další 3 roky rozšířit své aktivity v dalších zemích.
• 50,7% podniků nemá problémy nalézt finanční zdroje do dalšího rozvoje svého exportu

Avšak

• 37,3 % tyto problémy má - částečně
• 12% nemá finanční zdroje pro další exportní růst

= což znamená, že celkem skoro polovina exportních firem není schopna kvůli financím dále expandovat.

Nevyužití externích zdrojů

Proto ne zrovna optimistickým zjištěním je, že firmy nevyužívají externí ch finančních zdrojů při expanzi na zahraniční trhy.

• Jen zanedbatelné procento 3,03% z velké části ano,
• necelá pětina jen částečně a
• přes 72% firem finanční externí zdroje nevyužívá vůbec nebo minimálně.Viz Graf 5

Což se jeví jako značné mínus pro exportéry, jelikož objem exportu má stoupající tendenci.
80% firem v posledních letech zaznamenalo v exportním objemu poskytovaných služeb nárůst ! a 19,4% minimálně stabilitu.

Naši exportéři jsou velice flexibilní a pružní požadavkům daného trhu, celkem 98,5% by byli ochotni přizpůsobit svůj produkt a/nebo balení tak, aby lépe vyhověl požadavkům zahraničního trhu. Exportní náklady na zahraniční trhy jsou vyvážené. 50% exportérů uvádí, že jejich přeprava produktu do exportních zemí je poněkud více nákladná nebo dokonce velice nákladná. Druhá polovina exportérů uvádí, že jejich doprava není příliš nákladná.

Pobočky

• 54% exportních firem má či mělo v dané zemi pobočku.
• 21% těchto firem začala být profitabilní do 1 roku,
• skoro 10 % do 2 let
• 14% firem si muselo na svůj první zisk počkat 3 a více let.
• 5% dotazovaných firem své pobočky zrušily.
• 46% exportérů dodávají zboží přes jiné obchodní možnosti (obchodní partneři, atd.)
• Polovině firem trvá etablace na zahraničním trhu maximálně 1 rok.
• 20% firem potřebuje až 2 roky a
• 14% firem potřebuje k celému procesu zavedení jejich služeb či výrobku 2 a více let. ¨

Mají naše výrobky ve světě konkurenci?
Exportéři své produkty a výrobky charakterizují jako produkt, který má z

• 67% služeb,výrobků má velkou konkurenci
• 28,3% firem má na zahraničních trzích své produkty s malou konkurencí a
• 4,48 % firem jsou unikátní,nemají na daném trhu žádnou konkurenci.

Byla pro vás přínosná nějaká česká instituce při sjednávání exportu?

Téměř polovina exportérů se s určitými překážkami již někdy setkala. Mezi nejčastěji jmenovanými je byrokracie, tudíž následná pomalost vyřizování potřeb exportérů (např. vstup na veletrh, zvací dopisy,atd.) a určitá neznalost jednotlivých specifik daného trhu a požadavku exportéra. Například neznalost specifik zdravotního sektoru, problémy s proclíváním, počáteční problémy s pojištěním aj. Avšak nedá se říci, že jde o zcela zásadní překážky, spíše specifické, netýkající se velkého počtu firem.

Nejčastěji uvedené překážky exportních firem s českými institucemi u nás:

1 Byrokracie a tudíž pomalost českých institutů (např. při domlouvání na účasti na veletrhu, atd.)
2 Sankce EU
3 Drahé dopravné
4 Aktivnější podpora větších firem na úkor firem menších
5 Absence mezinárodní dohody mezi ČR a zeměmi našich i potenciálních partnerů o fytosanitárních podmínkách exportu
6 Neznalost specifického prostředí - např. zdravotní sektor
7 Komplikace s proclíváním
8 Uvěrová politika, banky, EGAP
9 Malá podpora MSP, zejména v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví
10 Velké požadavky ministerstva ŽP, nepochopení finančního úřadu při uplatňování slev na dani za výzkum a rozvoj

Překážky s institucemi v místech, kde firmy exportují
Exportní překážky

• Přesně 50% firem naráží na překážky s místními institucemi, kam česká firma exportuje. Určité zastoupení zde hraje komunikační bariéra a odlišná mentalita dané země. V exportních překážkách se také do jisté míry EU sankce a celní řízení s Ruskou Federací.
• Nejčastější překážky v zemi exportu (řazeno abecedně)
• Běžná byrokracie
• Byrokracie při udělení povolení k dovozu, celní prostoje
• Byrokracie, ochrana místního trhu - pracovní právo
• Celní odbavení v některých zemích,vysoká Cla,byrokracie,složitá celní řízení pro exportu zejména do RF
• Tarifní překážky vývozu do některých zemí
• Zdlouhavá certifikace (výrobků), neuznávání certifikátů
• Daňová politika
• Daňová a celní politika
• Finanční zátěž při importu do země
• Místní zákony, místní specifika, komunikační nedorozumění
• Nedůvěra v českou firmu
• Reakce na EU sankce
• Registrační podmínky vždy spojené s platbou nemalých částek

Odbornost, jazyková vybavenost a ochota jít pracovat do zahraničí je stále velkým problémem.

• 33% firem disponuje s vhodnými zaměstnanci, které pro svůj obor potřebují
• 53% firem zaměstnává pracovníky, kteří mají alespoň z části požadovaná kritéria.
• 13 % firem nedisponuje zaměstnanci, které by pro svůj business potřebovaly

Více jak 85% podniků obdrželo někdy nevyžádanou poptávku po zboží od zahraničních firem, z toho 31% dokonce mnoho již mnoho poptávek.

86,3 % firem se domnívá, že je také nutná marketingová komunikace na příslušném trhu, nicméně z tohoto počtu 46% si je vědoma, že nejsou v této oblasti moc aktivní a uvědomují své rezervy. 13,6 % firem se domnívá, že na zahraničním trhu není nutno či jen minimálně marketingově komunikovat.

Velký počet firem, přes 79 % disponuje na své nabízené služby mezinárodně uznávaný certifikát. 83% firem se také domnívá, že jsou připraveny se aktivně zapojit do výběrových řízení v zahraniční. Formou subdodávek je dokonce připraveno se do exportu služeb připojit přes 89 % dotazovaných firem.

Největší bariéry při exportu – co nejvíce trápí české exportéry
(Abecední pořadí)

Byrokracii, zdlouhavá administrativa, trvalé zvyšování nákladů vyvolaných národní a evropskou byrokracií
Clo, celní předpisy
EU sankce
Chybějící podporu určených institucí
kapacita vlastní výroby
Konkurence v dané zemi – převážně čínských výrobků
Nákladná prezentace produktů v zahraničí
Nedostatek informací
Nedostatek kontaktu z našimi zahraničními partnery v daných zemích
Nedostatek kvalifikovaných našich lidí, jazyk. vybavenost nižších pozic, vhodní distributoři s dostatečnou specializací
Nedůvěra v české výrobky
Neznalost požadavků zahraničních firem a složitost při získávání zakázek pro zahraniční firmy
Obtížný přístup k zahraničním poptávkám
Plnění předpisů evropských norem v míře větší než požadované evropskou legislativou
Pojištění partnera proti neplacení
Registrace v jednotlivých zemích
Roztříštěnost vládních i privátních organizací proexportně orientovaných
Tarifní překážky v zemích dovozců
Trvalé zvyšování nákladů vyvolaných národní a evropskou byrokracií
Upřednostňování lokálních dodavatelů odběrateli
Variabilita měnových kurzů
Vlastní schopnosti
Zakládání poboček v zahraničí
Jaké změny by uvítali exportéři v exportní politice

Exportéři nejvíce uvítají:

VŠESTRANOU PODPORU MALÝM EXPORNÍM FIRMÁM OD STÁTU
(podpora nejen velkých, ale i MSP- např. zajistit jištění úvěrů pro střední firmy, pomoc při prověřování obchodních partnerů,podpora exportu mimo EU, legislativní a celková podpora Českého státu, Větší angažovanost českých zastupitelstev v zahraničí, větší zastoupení Czech Trade, zapojení českých zastupitelských úřadů do zveřejňování zahraničních poptávek, Zlepšit spolupráci MZV a MPO

NUTNO se zaměřit na:

PROPAGACI CR - HRDOST,REPUTACE, PROPAGACE výrobků. Podpora výrobků „Czech made = excelent product“ „made in Czech Republic“, s tím spojenou propagací nejen velkých, ale i malých a středních výrobců, větší možnost účasti na specializovaných výstavách a mezinárodních konferencích. S tímto je spojena: nutnost kvalifikovaných zaměstnanců, kvalita balení, rychlost dodávek, apod

BYROKRACII a tudíž i náklady a následné ceny. (trvalé snižování byrokratické zátěže a z toho plynoucích nákladů)

NAKLADY a tudíž následné snížení CENY. Stanovit minimální ceny, aby nedocházelo k cenovým soubojům, efektivnější využití financí na dotace

KOMUNIKACI (marketingová, elektronická komunikace, komunikace s partnery v zahraničí, atd.)

Jaké změny v daňových předpisech by zavedli exportéři, kdyby k tomu měli pravomoc?
(abecední pořadí)

• jednodušší daňový systém
• Daňová a jakákoliv další podpora malým firmám do 50 zaměstnanců
• Daňové úlevy pro exportéry no nové technologické odvětví průmyslu (vesmírný průmysl) a dodávky produktů s velmi vysokou přidanou hodnotou (výzkum,vývoj nových výrobků)
• Kvótní omezení pro neplátce DPH na některých trzích, politika vývozního cla
• Moratorium na minimálně 5 let
• odstranit zdanění práce , znovu jasně definovat a výrazně omezit možný účel lokace veřejných prostředků
• Odvod DPH až po zaplacení faktury
• Prokázaný export - nulová daň ze zisku
• Rovná daň 10%
• rychlejší odpisy investičního majetku
• Snížení daně z příjmu právnických osob
• snížení DPH pro export
• snížit sociální a zdravotní pojištění
• snížit spotřební daň u PHM a nehradit daň z příjmu u neuhrazených zakázek
• Stabilní prostředí,stabilita daňových zákonů
• větší benevolentnost při rozlišování daňově uznaných nákladů
• Zavedení "Reverse charge"
• zpřehlednil bych celý daňový systém nějakou paušální daní.
• zrušit antidumping na import do EU
• Zrušit povinnost platit za nespolehlivého plátce DPH

ANALÝZU ZPRACOVÁVALA:
Radka Prachařová, radka.pracharova@nsgmorison.cz, NSG Morison Independent Member of Morison International