Ukrajinsko-ruská krize a její právní dopady
Rady pro exportéry

Ukrajinsko-ruská krize a její právní dopady

V souvislosti s nedávnými událostmi na Ukrajině a aktuální situací na její východní hranici s Ruskem jsme s kolegy v Kyjevě i v Moskvě často dotazováni, jaké mohou být právní dopady na investice a podnikání zahraničních osob v obou zemích.

Vzniklou situaci a její vývoj samozřejmě sledujeme a vyhodnocujeme, jak se mohou jednotlivé události a s tím související vývoj legislativy v obou zemích dotknout obchodních zájmů, které v nich naši klienti mají.

Zejména na Ukrajině v posledních týdnech, resp. měsících, došlo k přijetí některých předpisů, které mohou mít, resp. mají přímý vliv na podnikání zahraničních osob. Zejména byla Národní bankou Ukrajiny zavedena omezení týkající se transakcí v cizí měně (např. zákaz nákupu zahraniční měny za účelem předčasného splácení půjček ukrajinským nerezidentům, omezení výběru hotovosti apod.). Je však otázkou, zda tato opatření souvisí s aktuální vnitrostátní i mezinárodní situací nebo zda by vzhledem ke stavu ukrajinského hospodářství nebyla přijata i bez ohledu na ni.

Podmínky pro dovoz a vývoz zboží přes rusko-ukrajinskou hranici se sice objektivně zásadně nezměnily, setkáváme se však s informacemi, že celní kontroly na obou stranách hranice výrazně zpřísnily oproti stavu na přelomu roku 2013 a 2014. Pokud jde o pohyb osob mezi oběma zeměmi, bylo v dubnu na Ukrajině (v souvislosti s aktuálními nepokoji na východě země) přijato opatření pro zpřísnění kontrol občanů Ruské federace (ve věku 16 – 60 let) při překračování rusko-ukrajinské hranice a pro zabránění některým osobám vstoupit na ukrajinské území (to může v důsledku komplikovat fungování ukrajinských firem s vlastníky či členy statutárních orgánů, kteří jsou občany Ruské federace, jelikož jejich vstup na ukrajinské území může být v praxi ztížen).

V Rusku probíhá diskuse ohledně sankcí uvalených na konkrétní osoby ze strany USA a EU, což s sebou nese nutnost vyšší obezřetnosti při prověřování konkrétních obchodních partnerů z Ruské federace. Stejně tak zaznamenáváme obavy a dotazy ohledně možných sankcí ze strany Ruska a jejich vliv na podnikání či správu majetku osob z EU a USA na ruském území.

Specifickou otázkou je situace na Krymském poloostrově, kde, zjednodušeně řečeno, není jasno, jakým právním řádem mají řídit právní vztahy vzniklé nebo vznikající na tomto území. Ruská Federace přijala „zákon o rozšíření své jurisdikce na Krymský poloostrov“, naproti tomu Ukrajina přijala „zákon o právech a svobodách občanů Ukrajiny na okupovaném území“, a ty je jistě třeba vzít v úvahu při realizaci obchodních transakcí a správě majetku na Krymském poloostrově. Kromě tohoto rozporu mezi právními řády dvou států přijímají místní krymské orgány svá vlastní opatření a předpisy, které při podnikání na krymském území taktéž nelze pominout.

Pro naše klienty jsme s ohledem na výše uvedené připraveni prověřit právní aspekty konkrétní plánované obchodní transakce, investice či právních vztahů již vzniklých s cílem najít nejvhodnější řešení k minimalizaci rizik, která s sebou vzniklá situace nese.

Monika Šimůnková Hošková, partner
PETERKA & PARTNERS

Vydává Agentura Helas

Archiv zpravodajů

© code&design VosK 2013