Exportérům nabízíme integrovaný právní servis
Podporujeme exportéry

Exportérům nabízíme integrovaný právní servis

Jedním z partnerů letošního ročníku je přední česká advokátní nezávislá kancelář PETERKA & PARTNERS s více jak desetiletou tradicí na českém právním trhu. Svým klientům, významným českým i nadnárodním společnostem z širokého spektra průmyslových oborů nabízí komplexní právní řešení pro Českou republiku a země střední a východní Evropy.

Jaké služby můžete exportérům nabídnout a s čím vším jím můžete pomoci?

Advokátní kancelář PETERKA & PARTNERS je přímo přítomná v 8 zemích regionu a prostřednictvím partnerských kanceláří je schopná zajistit právní služby téměř ve všech zemích světa.

Exportérům nabízíme integrovaný právní servis pro všechny země, kde asistenci potřebují, a to od exportního financování přes vývozní a distribuční smlouvy, daňové poradenství, ochranné známky, zastupování v soudních sporech a arbitrážích, až po vymáhání pohledávek.

Klienti mohou všechny právní kroky související s jejich podnikáním řídit z České republiky, prostřednictvím jedné kontaktní osoby, která je zodpovědná za koordinaci služeb ve všech zemích, vše mohou konzultovat v češtině. Tento model spolupráce samozřejmě přináší klientům značné finanční a časové úspory, které pak mohou využít pro další investice a rozvoj své obchodní strategie.

Ve kterých zemích máte zastoupení?

V České republice, na Slovensku, v Bulharsku, Rusku, Rumunsku, Polsku, Bělorusku a na Ukrajině.

Můžete uvést nějaký častý případ z praxe, se kterým se exportéři v zahraničí (v zemích V4) setkávají?

Všechny země V4 jsou ČR blízké nejen kulturně a teritoriálně, ale i po obchodní stránce. Jedná se o země s podobným právním prostředím jako má ČR, nicméně i přes pokračující integraci stále přetrvávají určitá specifika při realizování obchodu s těmito zeměmi, která je třeba vzít v potaz. Už při uzavírání smluvní dokumentace je třeba si dát pozor na formální stránku a náležitosti smlouvy i na to, jestli obsahuje veškerá ustanovení, která byla při sjednávání jejích podmínek domluvena.

Pro ilustraci uvádíme několik příkladů z Polska, kde je často vyžadováno notářské ověření s připojením ověřeného data („data pewna“).

Český subjekt uzavřel s polským kupní smlouvu. Jako zajištění navrhl polský odběratel uzavřít zástavní smlouvu, která byla sepsána pouze mezi účastníky smlouvy, nebyla sepsána před notářem. Poté, co polský odběratel přestal hradit své závazky, rozhodl se český exportér realizovat zástavní právo. Vzhledem k tomu, že smlouva byla sepsána pouze mezi účastníky, však zjistil, že nemá nárok na přednostní uspokojení své pohledávky.

Český exportér vyvezl zboží do Polska. Jako zajištění byla v kupní smlouvě uvedena výhrada vlastnického práva. Kupní smlouva byla po podpisu opatřena notářským ověřením data. Odběratel uhradil několik splátek podle splátkového kalendáře uvedeného ve smlouvě. Poté, co nebyla další ze splátek uhrazena, upozornil prodávající kupujícího na skutečnost, že má jiného zájemce a proto bude v souladu s ustanoveními kupní smlouvy realizovat výhradu vlastnického práva. Toto právo bylo možné realizovat díky tomu, že smlouva obsahovala všechny náležitosti vyžadované podle polského práva.

Naopak v dalším případu český exportér uzavřel s polským importérem kupní smlouvu, ve které byla jako zajištění rovněž uvedena výhrada vlastnického práva. Smlouva však nebyla opatřena notářským ověřením. Polský odběratel zboží, které bylo předmětem této smlouvy, dále prodal. Kupující jednal ohledně kupovaného zboží v dobré víře a stal se, v souladu s polským právem a kupní smlouvou, po zaplacení kupní ceny vlastníkem.

Letos jsou jedním z hodnocených kategorií země Visegrádské čtyřky. Jsou tyto země něčím právně specifické? Čím?

Visegrádská čtyřka je uskupení čtyř středoevropských států – České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Všechny tyto země jsou zároveň členskými zeměmi EU. Právní vztahy mezi nimi jsou upraveny vedle právních norem EU i značným množstvím bilaterálním úmluv. Vzájemná obchodní výměna mezi výše uvedenými zeměmi je tradičně na velice vysoké úrovni – Slovensko je po Německu druhým největším obchodním partnerem ČR, Polsko na třetím. Rovněž Maďarsko patří, po značném propadu v roce 2008, mezi nejvýznamnější obchodní partnery naší země.

Všechny státy V4 jsou ČR blízké nejen kulturně a teritoriálně, ale i po obchodní stránce. Jedná se o země s podobným právním prostředím jako má ČR, nicméně i přes pokračující integraci stále přetrvávají určitá specifika při realizování obchodu s těmito zeměmi, která je třeba vzít v potaz. Při uzavírání smluvní dokumentace je třeba si dát pozor na formální stránku smluv i na to, jestli obsahují veškerá ustanovení, která byla při sjednávání jejích podmínek domluvena. Také je třeba si prověřit každého nového partnera a i u stávajícího průběžně kontrolovat, jakým způsobem plní své závazky.

Slovensko. S ohledem na historický vývoj nám je tato země nejbližší. Velkým pozitivem je podobný jazyk i právní úprava, která byla do rozdělení České a Slovenské Federativní republiky v roce 1992 pro oba státy identická. Podmínky při uzavírání smluv s obchodními partnery ze Slovenska, a z toho vyplývající právní úskalí, jsou obdobné jako v ČR. Hodně informací o obchodních partnerech lze zjistit z internetových stránek, např. www.orsr.sk. Jako zajištění je vhodné zřídit ve smlouvě zástavní právo. Slovenská úprava je velice progresivní, registr zástavních práv je veden notářskou komorou SR, většina zástavních práv vzniká až registrací do centrálního registru zástav (s výjimkou např. nemovitostí). Zástavní dlužník může i nadále zástavu používat. Rovněž realizace zástavního práva je velice jednoduchá.

Polsko je naším třetím největším obchodním partnerem. Ke konci roku 2010 bylo na území Polska registrováno cca 300 českých firem, nejčastěji ve formě zastoupení, obchodních společností nebo ve formě joint – venture podniků. Pro Polsko je charakteristický velký podíl státního sektoru. Při obchodování s polskými subjekty je velice důležité zajištění prodávaného zboží. Doporučujeme již výše zmíněné zřízení zástavního práva, je třeba si dát pozor na značný formalismus tohoto institutu v polském právu. Nicméně platí, že nejlepší formou zajištění prodávaného zboží je často užívaná platba předem. Ve vtahu k Polsku jsou užívány běžné platební podmínky platné v mezinárodním obchodu, jako je dokumentární akreditiv či bankovní záruka. Nedoporučuje se, zejména u malých firem, platba s odloženou platností.

Rovněž v Maďarsku je potřeba mít důkladně prověřeného svého obchodního partnera. Dodávky zboží z ČR je možné realizovat přímo maďarskému partnerovi (prodejci), prostřednictvím obchodního zástupce nebo prostřednictvím dceřiné společnosti založené podle maďarského práva. Podmínky pro uzavírání smluvní dokumentace a platební zajišťovací nástroje jsou obdobné jako u ostatních zemí V4. Jedná se např. o dokumentární akreditiv, bankovní záruku i výše zmíněné zástavní právo. V porovnání s ostatními zeměmi regionu je platební morálka horší. Úhrady závazků z obchodní činnosti se mohou pohybovat až k 90 dnům zejména při větších projektech a vyšších hodnotách. Výrazně se zvyšuje objem křížových pohledávek. To je dáno zvýšeným počtem společností s finančními problémy. Z výše uvedených důvodů je potřeba dbát zvýšené pozornosti co se dohodnutých podmínek plateb a jejich zajištění týče.

Největší slabinou právního systému všech výše uvedených států je vymahatelnost práva. Obecné soudy jsou pomalé, při složitějších věcech neznají dostatečně příslušnou problematiku. Zvláště v Maďarsku se často setkáváme s tím, že se maďarská strana při uzavírání smluv snaží prosadit zásadu řešení případných sporů u maďarského obecného soudu. Doporučujeme takový návrh neakceptovat. Pro české exportéry je vhodnější zvolit rozhodčí řízení. Volba konkrétního rozhodčího soudu pak závisí na dohodě stran.

Vydává Agentura Helas

Archiv zpravodajů

© code&design VosK 2013