Rady pro exportéry

Právní souvislosti obchodování se státy Visegrádské čtyřky.

Exportní cena DHL UniCredit tradičně oceňuje exportní aktivity českých malých a středně velkých firem. V rámci šestnáctého ročníku se snaží zviditelnit exportní příležitosti právě v rámci zemí Visegrádské čtyřky. Vysvětlení toho, co přesně je „Visegrádská čtyřka“, a jak se mohou nejen exportní firmy vyhnout právním neshodám, poradila JUDr. Markéta Pěčková z Advokátní kanceláře PETERKA & PARTNERS.

Visegrádská čtyřka je uskupení čtyř středoevropských států - České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Bylo ustaveno v roce 1991. Hlavním důvodem pro jeho založení byl společný zájem zemí postkomunistického bloku o integraci mezi vyspělé západoevropské demokracie (více na www.visegradgroup.eu)

Všechny členské země V4 jsou zároveň členskými zeměmi EU. Velká část jejich vzájemných vztahů je upravena právními normami EU. V rámci široké bilaterální základny jsou hlavními normami v ekonomické oblasti dohody o zamezení dvojího zdanění a dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic (více na www.mzv.cz).

Česká republika je již dlouhodobě, po Německu, druhým největším obchodním partnerem SR. V roce 2011 se na celkovém slovenském zahraničním obchodě SR podílela 12,41%. V roce 2011 dosáhl vývoz do Slovenska 13,6 mld. eur a dovoz 7,9 mld. eur. Polsko je dnes po Německu a Slovensku třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR. Od roku 2000 do roku 2008 zahraniční obchod s Polskem vzrostl více než čtyřikrát. V roce 2011 dosáhl vývoz do Polska 7,315 mld. eur a dovoz 7,146 mld. eur. Rovněž Maďarsko patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery naší země. V důsledku světové hospodářské a finanční krize došlo k poklesu našeho vývozu o téměř 27% a dovozu o 35%. V roce 2011 dosáhl vývoz do Maďarska 2,630 mld. eur a dovoz 2,406 mld. eur (více na www.businessinfo.cz).

V obchodních transakcích mezi výše uvedenými zeměmi působí velké množství českých firem buď tím, že si na jejich území založí organizační složku zahraniční osoby nebo si, v případě, že plánují své obchodní aktivity na území konkrétního státu rozšiřovat, založí dceřinou společnost (nejčastěji ve formě společnosti s ručením omezeným).

Před uzavřením smlouvy je vhodné si zjistit co nejvíce informací o budoucím odběrateli. Ve všech zmíněných zemích existují placené služby, které tyto služby poskytují. Základní informace o odběrateli a informace týkající se jeho potenciální insolvence lze najít v on-line rejstřících. V Polsku http://ems.ms.gov.pl, v Maďarsku www.e-cegjegyzek.hu, www.cegkozlony.hu, na Slovensku www.orsk.sk, www.zrsr.sk, www.drsr.sk. Všechny rejstříky jsou vedeny v oficiálním jazyce příslušného státu.

Nejčastěji používané smluvní typy v mezinárodním obchodě s výše uvedenými zeměmi jsou kupní smlouva a smlouva o dílo. I když se jedná o země s podobným právním prostředím jako má Česká republika, je třeba vést v patrnosti, že se jedná o smlouvy s mezinárodním prvkem. Proto je vhodné nechat si znění každé smlouvy posoudit nezávislou právní kanceláří, jestli je její text v souladu s právním řádem země, kam je zboží importováno.

Při uzavírání výše uvedené smluvní dokumentace je třeba dbát zejména na konkrétní platební podmínky, tj. za jakých podmínek bude odběratel platit. Nedoporučuje se platba s odloženou splatností, zejména u malých firem, nebo pokud nemá český dodavatel dostatečně prověřeného svého zahraničního odběratele.

Zajišťovací instrumenty jsou obdobné jako v českém právu. Pokud není konkrétní obchod realizován formou 100% předplatby zboží, je třeba si s odběratelem domluvit vhodnou formu zajištění. Nejvhodnějším se jeví zřízení zástavního práva k prodávané věci, které je ve všech státech V 4 vedeno v rejstříku zástav. On-line verze existuje pouze na Slovensku, rejstřík je spravován notářkou komorou (www.notar.sk).

Zajišťovací funkci má rovněž smluvní úprava úroků z prodlení. Úrok z prodlení náleží věřiteli v případě prodlení dlužníka s plněním jeho peněžitého závazku. Pokud není výše úroku z prodlení upravena ve smlouvě, lze podpůrně použít příslušná ustanovení právních předpisů (sazby jsou zveřejňovány národními bankami jednotlivých států). S výjimkou Polska není maximální výše úroků určena, nesmí však být v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku, jinak nepožívá právní ochrany. V Polsku je maximální úroková sazba určována Polskou národní bankou (např. dne 9. 5. 2013 činila 18%). Naopak v Maďarsku je od 1. července 2013 upravena minimální výše, kterou je možné soudně vymáhat ve výši 40 EUR (přepočteno na maďarské forinty).

Jako určitou formu zajištění lze doporučit komerční pojištění pohledávek poskytované prostřednictvím specializovaných pojišťoven. Tyto subjekty disponují vlastními mezinárodními databázemi klientů, díky kterým mohou velice rychle zjistit, zda je potenciální odběratel solventní nebo nikoliv. V případě platební neschopnosti nebo nevůle obdrží český exportér v předem daných lhůtách pojistné plnění, ve výši své pojištěné pohledávky snížené o spoluúčast.

Důležité je vyjasnit si rozhodné právo, kterým se bude exportní smlouva řídit. Z důvodu znalosti českého právního prostředí je pro exportéra výhodnější volba českého práva. Naopak importér často ze stejného důvodu prosazuje právo země, kam je zboží dováženo. Při mezinárodních transakcích se obvykle doporučuje opatřit smlouvu rozhodčí doložkou, která odkáže na konkrétní příslušný rozhodčí soud. Stálé rozhodčí soudy fungují ve všech státech V4: V Polsku Rozhodčí soud při polské obchodní komoře ve Varšavě, www.sakig.pl, v Maďarsku Rozhodčí soud při Maďarské obchodní a průmyslové komoře www.mkik.hu. Na Slovensku se při řešení mezinárodních sporů používají buď zmíněný rozhodčí soud v Maďarsku, Mezinárodní rozhodčí soud ve Vídni, www.viac.eu nebo Rozhodčí soud při Hospodářské Komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v Praze www.soud.cz.

Jedním z efektivních způsobů řešení vzniklých problémů je rovněž Solvit (http://ec.europa.eu/solvit/site/index_cs.htm) - systém řešení problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva ze strany správních orgánů.

Pro české exportéry jsou rovněž důležité předpisy týkající se označování výrobků („product labelling“). Vzhledem k tomu, že všechny státy V4 jsou členy EU, vztahují se na ně pravidla vydaná EU. Základním právním předpisem aplikovatelným v této oblasti je Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy.

Jak jsme již uvedli výše, patří Slovensko, Polsko i Maďarsko mezi nejvýznamnější obchodní partnery České republiky. Jedná se o země se standardní tržní ekonomikou, i když s řadou specifik.

Všechny země jsou pro ČR blízké nejen teritoriálně, ale i kulturně a obchod s nimi má dlouhodobou tradici, která má značný potenciál se rozvíjet i v budoucích letech.

Vydává Agentura Helas

Archiv zpravodajů

© code&design VosK 2013